---

Někteří v tom mají jasno, některým je to jedno (ať už je jejich důvod jakýkoli) a jiní tápou. Při jedné z vyjížděk JM „sekce“ jsme se dostali na téma legislativa. Každý kdo sjede s motorkou mimo silnici se s tímto tématem jednou musí setkat. Docela mě to zajímalo a hledal jsem kde se dá. Jediný místo, kde jsou aspoň trochu ucelený informace byly nějaký stránky o čtyřkolkách. Ovšem taky ne moc aktuální. Tady na Cenduru se občas v nějakým vláknu něco zmíní, ale moc tu toho taky není. Po svolení od Preziho bych rád založil vlákno, kde by časem mohly vzniknout ucelený informace.

Dal jsem do kupy to co jsem za rok, co se v terénu pohybuji, na internetech našel. Je toho docela dost. Není to nic moc ucelený, ale jako základ si myslím, že to stačí. Časem se to může rozrůst o další zákony, nebo se to může ořezat, tak aby se v tom dalo snadno orientovat a bylo to přehledný. Já sám mám něco vytištěného a vozím to v batohu, ale taky mám něco pod sedlem a zkrátka v tom mám chaos a při sporu bych listoval papírama a nic bych pořádně nedohledal.

Tento text jsem nechal dost dlouhý, protože konkrétně rozsudek nejvyššího soudu v této problematice mi přijde dost podstatný a je návodem sám o sobě

Nejsem právník, tak pokud uvedu nepravdu, tak mě prosím upozorněte a já to tu opravím. Neberte moje názory doslovně, když dojde na lámání chleba, budete to vy, kdo se bude muset zřejmě ve správním řízení bránit. Nicméně jako občan nemůžu znát vše a na rozdíl od policajtů nebo lesní stráže, kteří legislativu znát musí (v praxi to naštěstí s nimi tak žhavý nebude), jsme v nevýhodě





Pokud chceme jezdit off, tak nás budou zajímat především zákony o Pozemních komunikacích 13/1997sb. a Lesní zákon 289/1995sb.

Účelová komunikace (zákon č.13/1997sb. §7)

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

Účelová komunikace je označení pro kategorii pozemních komunikací. Pozemní komunikace je (zákon č.13/1997sb. §2):

(1) … dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

Dle Wikipedie účelovými komunikacemi jsou:
Účelovými komunikacemi mohou být například

- pozemní komunikace uvnitř areálu, který je oplocený, označený nebo jinak zřetelně uzavřený jako soukromý (průmyslový areál, školní areál, zemědělská usedlost nebo statek atd.
- pozemní komunikace uvnitř budovy (garážovací dům, podlaha ve výrobních a skladovacích provozech), ve vnitrobloku atd.
- parkoviště, pokud není místní komunikací
- autobusové nádraží
- pozemní komunikace příslušející k čerpací stanici pohonných hmot
- pozemní komunikace sloužící především jako příjezdová nebo výjezdová cesta k objektu podnikatelské nebo soukromé povahy a vlastnicky k němu příslušející, například příjezdová cesta k obytnému domu, k parkovišti, průmyslové provozovně, lomu atd., nikoliv však přímé napojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci
- lesní cesty, stezky a pěšiny

Z Wikipedie ještě tuto část musím vyzdvihnout (kvůli širším souvislostem, jinak nepodstatné):

Veřejný ochránce práv zveřejnil v roce 2006 svůj názor, že pro posouzení, zda je pozemek veřejně přístupnou účelovou komunikací (pokud není místní komunikací) je rozhodující faktický stav, zda je využíván neuzavřeným okruhem osob po delší dobu, což typicky znamená dopravně méně významné komunikace v obcích, lesní a polní cesty, komunikace v chatových osadách apod., které nemusí být nijak zpevněné, ale jsou alespoň znatelné v terénu. Nejvyšší soud v roce 2006 zamítl názor, že by lesní cesty neměly být pozemními komunikacemi proto, že je Lesní zákon jmenuje jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. Přitom nerozhoduje, jak je takový pozemek veden v katastru nemovitostí, ale zda fakticky splňuje znaky uvedené v zákoně. V roce 2002 však Nejvyšší soud naopak na základě výčtu druhu pozemků v katastrální vyhlášce (190/1996 Sb., později 26/2007 Sb.) rozhodl, že „místní a účelová komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou tedy být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např. samostatně (odděleně jednu od druhé) převádět.“ V roce 2006 však již Nejvyšší soud v případě místních komunikací tento závěr revidoval, avšak v případě účelových komunikací podržel původní názor, že účelová komunikace je vždy součástí pozemku, na kterém se nachází.

Obecné užívání pozemních komunikací (zákon č.13/1997sb. §19)

(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace

Lesní zákon a pozemky určené k plnění funkce lesa (zákon č.289/1995sb. §3):

a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),

b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1 a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.


Lesní zákon a užívání lesů (zákon č.289/1995sb. §19):

(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

Lesní zákon a zákaz některých činností (zákon č.289/1995sb. §20):

(1) V lesích je zakázáno
a) rušit klid a ticho,
g) jezdit a stát s motorovými vozidly,
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,

(5) Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů.

(6) Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí pro zaměstnance orgánu státní správy lesů v obvodu jejich působnosti při výkonu činnosti podle tohoto zákona a pro osoby, které


Lesní zákon a sankce za přestupky (zákon č.289/1995sb. §53):

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese
a) ruší klid a ticho,
g) bez povolení poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem,
j) jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních,
p) koná bez oznámení orgánu státní správy lesů organizované nebo hromadné sportovní akce,
q) odhazuje odpady nebo odpadky,
r) kouří.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše 5000 Kč.
Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) až s) může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše 15 000 Kč.


Wikipedie ve svém textu obsahuje:

Lesní cesty jakožto účelové komunikace obecně spadají do práva bezplatného obecného užívání obvyklým způsobem a k obvyklým účelům podle § 19 odst. 1 Zákona č. 13/1997 Sb, pokud zákon nestanoví pro speciální případ jinak. Právo vstupu do lesa je zaručeno i § 19 lesního zákona a § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny…

Pokud jsou lesní cesty chápány jako součást lesa, vztahuje se ně obecný zákaz vjíždět do lesa motorovými vozidly podle lesního zákona. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. 2. 2006 však konstatoval, že lesní zákon neomezuje provoz na pozemních komunikacích, kterými jsou mimo jiné i lesní cesty; argumentace přímým odkazem na ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona však rozsudku není vůbec zmíněna, což zpochybňuje obecnou platnost tohoto právního názoru

Rozsudek nejvyššího soudu 33 Odo 449/2005

Okresní soud v Tachově (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 16. března 2004, č. j. 7 C 35/2003-99, zamítl v plném rozsahu žalobu, jíž se žalobci domáhali zaplacení částky 140.400,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení. Žalovaná částka představuje podle žalobního tvrzení bezdůvodné obohacení, které žalovaná na úkor žalobců získala za období od 15. 11. 1999 do 14. 11. 2001 používáním cesty vybudované částečně na jejich pozemku ke svým podnikatelským účelům. Soud prvního stupně však dovodil, že tato cesta je účelovou komunikací ve smyslu § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen zákon o pozemních komunikacích ), žalované podle § 19 téhož zákona náleží právo jejího bezplatného užívání (tzv. obecné užívání), a proto se na úkor žalobců nemůže bezdůvodně obohacovat.

…a dospěl ke stejnému závěru jako soud prvního stupně, t. j. že cesta procházející částečně pozemkem žalobců vykazuje znaky účelové komunikace. Byla vybudována v době, kdy byl pozemek ve vlastnictví státu, jejímu zřízení předcházelo vypracování projektové dokumentace a (v roce 1976) vydání stavebního povolení. I když nebylo prokázáno, že stavba byla kolaudována, nemění to nic na tom, že má charakter účelové komunikace, neboť slouží ke spojení nemovitostí ve vlastnictví žalované s ostatními komunikacemi…

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání… Nesouhlasili se závěrem, že cesta vedoucí přes jejich pozemek má povahu účelové komunikace… vyjádřili názor, že se jedná o lesní cestu… Uvedená vyhláška jako speciální předpis vztahující se pouze na pozemky určené k plnění funkcí lesa definuje lesní cestu odlišně od předpisů upravujících obecně provoz na pozemních komunikacích, a tím, že soudy obou stupňů neposuzovaly věc podle ní, aplikovaly nesprávný právní předpis. Kromě toho rozsudky soudů obou stupňů odporují i zákonu č. 289/1995, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon ). Pozemek, přes který cesta vede, byl totiž rozhodnutím správního orgánu označen jako pozemek určený k plnění funkcí lesa a takový pozemek nemůže být veřejně přístupnou pozemní komunikací, jelikož jeho uvolnění pro jiné využití je možné jen ve správním řízení a se souhlasem orgánu státní správy lesů. To se v daném případě nestalo. Lesní zákon je ve vztahu k zákonu o pozemních komunikacích předpisem speciálním a nárok žalobců měl proto být posuzován podle něj. Žalobci dále poukázali na to, že soud prvního stupně při hodnocení důkazů pominul listiny svědčící pro závěr, že sporná cesta je pouze lesní cestou sloužící pro potřeby vlastníka lesa, a odvolací soud toto pochybení přes výslovnou odvolací námitku nenapravil…

Jestliže žalobci výslovně poukazují na to, že odvolací soud nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který pominul důkazy svědčící ve prospěch jejich tvrzení, že sporná cesta má toliko charakter lesní cesty sloužící pro potřebu vlastníka lesa, argumentují právě nesprávností skutkových závěrů, z nichž odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel.

Na jiné procesní vady již žalobci nepoukázali a ani z obsahu spisu se nepodávají. Proto se dovolací soud zabýval jen tvrzeným nesprávným posouzením věci z hlediska shora uvedené otázky zásadního právního významu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích jsou jednou z kategorií, na něž se dělí pozemní komunikace, tzv. účelové komunikace.

Podle § 7 odst. 1 téhož zákona je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích smí každý v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání ), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis [jímž je podle poznámky 9 zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích] jinak.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa mimo jiné zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Podle § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 433/2001 Sb. se pro účely této vyhlášky rozumí u staveb lesních cest lesní cestou účelová komunikace, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka lesa a pro průjezd speciálních vozidel. Umožňuje bezpečný celoroční nebo sezónní provoz.

Žalobci především tvrdí, že lesní zákon je ve vztahu k zákonu o pozemních komunikacích předpisem speciálním a že s ohledem na to, že jejich pozemek, přes který vede část sporné cesty, má charakter pozemku určeného k plnění funkcí lesa, měly soudy danou věc posoudit podle tohoto speciálního zákona. Tento názor ovšem není správný. Zákon o pozemních komunikacích se podle předmětu úpravy, jak je vymezen v § 1,vztahuje na veškeré pozemní komunikace, které naplňují znaky uvedené v dalších ustanoveních tohoto zákona, a neobsahuje žádné ustanovení, které by z této úpravy některé komunikace vylučovalo. Lesní zákon pak vůbec neupravuje problematiku provozu na komunikacích, které se nacházejí na lesních pozemcích. Je tedy zřejmé, že oba tyto předpisy obstojí vedle sebe. To ostatně potvrzuje jak znění § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, který výslovně řadí mezi účelové komunikace komunikaci sloužící k obhospodařování lesních pozemků, tak i znění § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona, podle něhož mohou být mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa zařazeny i zpevněné lesní cesty. Pokud tedy zpevněná lesní cesta na pozemku určeném k plnění funkcí lesa vykazuje současně znaky účelové komunikace podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, podléhá stejně jako ostatní účelové komunikace režimu tohoto zákona, včetně § 19 odst. 1 upravujícího tzv. obecné užívání pozemních komunikací… Stejně tak není možno pominout účel uvedené vyhlášky. Ta stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa a definice lesní cesty , jak je obsažena v § 2 odst. 1 písm. a), je definicí výslovně jen pro účely této vyhlášky. Ostatně ze znění naposledy zmíněného ustanovení jednoznačně vyplývá, že lesní cesta je současně účelovou komunikací, což je pojem, s nímž operuje právě zákon o pozemních komunikacích…


Takže myslím, že už by v tom mohlo být trochu jasno. Lesní zákon neupravuje provoz, mi jedeme na vozidle. Jako občan mohu dělat vše, co mi zákon nezakazuje. Jakožto provozovatel vozidla mě reguluje zákon o pozemních komunikacích. Účel lesního zákona je:: stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. O lesní cestě se ještě zmiňuje vyhláška č.433/2001sb. §2: lesní cestou (dále jen "cesta") - účelová komunikace, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka lesa a pro průjezd speciálních vozidel. Umožňuje bezpečný celoroční nebo sezonní provoz. Sice v zájmu vlastníka lesa, ale přesto účelová komunikace a na té provoz upravuje zákon o pozemních komunikacích. Navíc je to vyhláška pro technické požadavky na stavby pro plnění funkce lesa. I nejvyšší soud má stejný názor. Pouze tedy za předpokladu, že jedu jen po účelové komunikaci a nehobluju svah mezi stromy. Pokud jedu po pozemní (účelové) komunikaci, tak podle mě ani neruším klid a ticho, protože mě reguluje jen zákon o pozemních komunikacích a ne lesní zákon. Jedu po cestě a ne v lese!

Jediný způsob, jak nám legálně zakázat někam vjezd je, že nám do cesty umístí závoru a nebo zákazovou značku. Kdyby tomu tak nebylo, proč by se jinak na účelový komunikace umísťovaly značky. Slyšel jsem, že jedna značka včetně umístění stojí daňovýho poplatníka cca 30000Kč. Značka může být umístěná jen na žádost vlastníka u příslušného silničního správního úřadu po projednání s policií ČR. Předpokládám, že montáž je v režii silničního správního úřadu. Vše ostatní je nelegální a tudíž neplatné. V dokumentu Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích http://www.forum....546457cbb3 jsou mimo jiné normalizované rozměry pro značky, předpisy jak mají/ nemají být reflexní, že v činné ploše značky nesmí být žádné otvory (ani nosné šrouby), ale i způsoby umístění (výška nad vozovkou, vzdálenost od vozovky,…). Pokud je značka připevněná skrz, na stromě, vybledlá, nebo jiné prasárny, tak je neplatná.

Ne všude se ale smí jezdit a nejsou k tomu za potřebí značky! To upravuje zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992Sb.)

Máme přírodní parky, které slouží především jako ochrana k zachování krajinného rázu a tam žádné omezení ze zákona nevyplývá. A potom tu máme zvláště chráněná území (národní park, CHKO, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace, přírodní památky a národní přírodní památky). Těm se doporučuji obloukem vyhnout. Teď jsem to nenašel, ale mám v povědomí, že to je do 100000Kč. Proč? Protože zákon říká, že je zakázáno: vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,…

Ale, to že neděláme nic špatnýho, ještě neznamená, že si to nemyslí druhá strana. V tomto případě nemyslím policii, která by v tomto případě byla naše záchrana (ani ekology, ti si ve velkých městech budují svoje vysněný rezervace stylem zklidňování dopravy apod…), ale zelené mužíky s plácačkou Lesní stráž. Směrnice o ustanovování lesních stráží ( č. 34 / 2000 ) a Lesní zákon (289/1995Sb.)

Lesní stráž je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu v lesích při obecném užívání lesů občany… se rozumí obecný dohled nad činnostmi, které v lesích vykonávají jiné subjekty než vlastník (vlastníci) lesa, tedy zejména návštěvníci lesa, spojený s pravomocí zasáhnout v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem (lesním zákonem) proti jakémukoliv jednání ohrožujícímu nebo poškozujícímu les při jeho obecném užívání.

Vzhledem k tomu, že je lesní stráž veřejným činitelem, má také tzv. rozšířenou oznamovací povinnost z trestního řádu…. V souvislosti s postavením veřejného činitele se na fyzické osoby ustanovené lesní stráží vztahují nově také skutkové podstaty trestných činů veřejných činitelů podle §§ 158 a 159 trestního zákona.

I když to lesní zákon nestanoví, může lesní stráž při výkonu svého poslání nosit zbraň,… Pokud však jde o loveckou zbraň, je třeba dovodit, že ji lesní stráž může nosit do lesa jenom tam, kde může současně vykonávat právo myslivosti nebo tam, kde má alespoň platnou povolenku k lovu. V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že použití zbraně lesní stráží je možné pouze v rámci nutné obrany a krajní nouze podle § 13 a § 14 trestního zákona, eventuálně za splnění dalších podmínek k výkonu práva myslivosti, pokud se jedná o zbraň loveckou. Lesní stráži není jako veřejnému činiteli dáno oprávnění použít zbraň ve větším rozsahu, než komukoliv jinému.

Lesní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem lesní stráže a nosit služební odznak,

Lesní stráž je při své činnosti oprávněna
a) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona,
b) ukládat a vybírat pokuty za přestupky uvedené v § 53 tohoto zákona v blokovém řízení (max. 1000Kč u mladistvých 500Kč zbytek ve správním řízení)
c) předvést bezodkladně policejnímu orgánu osobu, kterou přistihne při přestupku, nelze-li jinak zjistit její
totožnost,
d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže
splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.


Na offmoto fóru jsem četl o incidentech s ozbrojenou lesní stráží (myslivcem). Proto kamera na helmě je asi jediný způsob jak se bránit a jak takového psychicky narušeného jedince svlíknout nadobro z uniformy a sebrat mu jeho pravomoci. Veřejní činitelé mohou dělat jen to, co jim zákon dovoluje. Ať už si nebudete s nimi jisti s čímkoli je lepší to s policií sepsat (i pokud vás zrovna buzerují policajti), udělat fotodokumentaci a pak se bránit ve správním řízení. Myslím, že forum www.30kmh.cz by v případě problémů mohlo být nápomocno.

To je snad vše. Na základě diskuse nebo po legislativních změnách (pokud je vůbec zachytím) text upravím. Od věci by nebyly ani vlastní zkušenosti se státním orgánem (ovšem v rámci mezí, ať nenahrajeme protistraně), případně jsem ani ve vodním zákoně nenašel nic o tom, jestli mohu/nemohu projet brodem... Uvidí se, jak se to vyvrbí...