Název novinky: CENDURO :: Endurance Wins 600 (11.-13.7.2014)

Přidal Rumas dne 14-07-2014 19:48
#47

report od Štembyho:

Jak jsem "NE"dojel EW600
aneb proč jsme si nevzal nový gumy.
(časy a km co uvádím jsou orientační, cca co si pamatuju nebo odhaduju)

14:20
S Rumasem dorážíme na místo srazu. Musíme čekat Až všichni dorazí na smluvený čas a mohla začít rozprava. Mezi tím si povídáme s klukama z moravi.
Rumas mi půjčuje navigaci a vysvětluje co a jak.

17:40
Vyrážíme hromadně směr Liberec odkud se startuje.
Nervozitu zatím necítím

18:05
Začínají startovat první účastníci. Říkám si jestli vůbec někoho dojedu. všichni vypadaj jak ostřílení borci a já si připadam jak nemehlo.
Zatím se semnou nic neděje

18:15
Přichízí řada na mě, koukám do navigace kudy pojedu a v hlavě si říkam že odbočit hned na první kdyžovatce špatně by bylo dosti trapné.
Startuju.... je to závot si říkám takže hned na kruháči za to beru, ustřelilo mi zadní kolo po mokrém asfaltu. Nebyl to nejlepší nápad blbe ... todle je o výdrži, né o rychlosti. Na vjezdu na dálnici za to beru aby kluci co ještě čekaj na start na beznzínce věděli že jim svojí pozici nechci dát zadarmo

6km
Koukám do navigace a podjíždím tunel, jedu po černé čáře která vede někam do hadích prd***
Zastavuju abych překontroloval trasu. Všimnu si že je to vyznačená železnice. Že já blbec si to neprostudoval pečlivějc

8km
Předjíždím borce na tenerce kterej se zahrabal na výjezdu. Peru se v hlavě s tím jestli mu pomoct nebo ne. Byl ve třičtvrtě kopce takže tahání motorky 3 m do kopce nemá smysl. Nic jiního mu nezbývá než jet dolu a pokusit se o to znova. V hlavě vyhodnocuju že má pomoc mu bude zbytečná tak nezastavuju a jedu dál.

20km
Trasa přez namoklou loku vypadá hezky. Ale vše klouže jak blázen, ubírám plyn a jedu na Jistotku "Nechci rejt držkou v zemi hned na začátku" mi běží hlavou.
Za horizontem jdu na brzdy protože se vyhybám dvou afričanům, z toho jednomu motorka leží na zemi a pilot se drží za rameno. Zastavuju a ptám se jestli je vše OK, není odvěcuje mi afričan.
Pomáhám zvedat motorku a nabízím zavolání pomoci. Prej at jedu dál že už to něják zvládnou.

23km
Sakra kdy mě už předhoní ten jirkofka (vyrážel o 2 pozice zamnou)

24km
Jirkofka mě předjel

'https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/t31.0-8/10495305_10203555610203318_4170846578362567938_o.jpg'
'https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xfa1/t31.0-8/10549239_10203555610283320_4136564230536138989_o.jpg'

26km
Doháním ho když je zaseklej v poli. Prohazujem pár slov a jedem dál
V zápětí mě opět předjíží

40km
Tak něják se dohadujem že pojedem spolu.
Jsem rád ale je mi jasné že tohodle ostřílenýho borce budu jen zdržovat.
Po pár km mu nabýzím at jede svoje tempo, že semnou to je tragický.
Ne vpoho

21:20
Zastavujem společně na sváču. Jirkofka do sebe pere energetické gely. Já si dávám lovečák a 2 rohlíky.
Předjel nás hajnej
Znova opakuju at se mě nedrží a jede sví. O bednu mu prý nejde, chce to jen dojet, takže pohoda.

21:40
Začíná bejt tma a tempo se ještě spomaluje, v lese je už slušná tma.
Sundavám si brýle a ruce začínají bolet.

'https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/t31.0-8/10477563_10203556891435348_8721132699748967103_o.jpg'
'https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/t31.0-8/10255638_10203556891395347_1425529663461537523_o.jpg'

22:40
Dávám brutální hubu, motorka mi mizí před očima a já letím přez ní. "Todle nemohla přežít"
Předním kolem v jakési díře a opírá se bandou o zem. "tutově je to prasklý a pochčije mi to"
tahám motorku ven.
jirkofka se vrací ... "Co tady vyvádíš chlapče"
Nemám na to co říct, zvedám palec jakože dobrý a kontorluju motorku.
Vše ok jedem dál

23:00
Píšeme SMS pořadatelům s naší pozicí. Píšu že jedem dál
S Jirkofkou se dohadujem že až najdem něájký hezký spaní tak tam zastavíme.
Pár hodin spánku se hodí
Začínají mě bolet šlachy na levé ruce

24:00
Stavíme u hezké zastávky ve vesnici bez světel. Jo to je vono...
Tlačíme motorky za zastávku a rozkládáme si spaní.
Budík na 4:15 ok ? Jasný
Najeto máme cca 120 km

Během noci mě vzbudilo pár motorek jak jeli dál po trase.

4:15
Budíček, je zima, do mokrejch věcí se mi nechce. V botě mam slimáka a na celtě šneka.
Snídám lovečák s rohlíkem.

Nasazujem hezký tempo, je už vidět a dá se.
Po pár km opět reju držkou v zemi.
Moje tempo se zpomaluje ale jedem dál.

5:15
Stavíme na benzínce, jirkofka tankuje, já si jdu dofouknout přední kolo.
Snídám monstra a dokupujem vodu.

220km
Jedem po zarostlé cestě mezi poli. Moje tempo je tragický, pořád myslím na moje pády na mokrý trávě.
Zastavujem a jirkofka se mě ptá co se děje. Je mi jasný že naráží na moje tempo. Nemám na to co říct, má pravdu
jedu hrozně. Odpojuje se odemě že prý zkusí jet ostřeji, s tím že se někde potkáme. Vím že už ho nedohoním.

230km
Začínám myslet na pivo v cíli

240km
Vyhlížím slibované rychlé šotolinové úseky kde se dá jet až 100km/h
Bolí mě ruka, O každym zmáčknutí spojky začínám vědět čím dál tim víc a jeden prst na spojce nahrazujou 2 prsty.
Pořád myslím na pivo

13:15
Zastavuju na oběd. Dávám si poslední kus lovečáku a 2 rohlíky.
Odepínám rukávy, je fakt krásně. Když sleduju ujeté km a můj stávající čas vyhodnocuji že do časového limitu nedojedu.
únava se začíná podepisovat, pokud nemusím do stupaček tak sedím a spojku chci mačkat minimálně.

13:30
Oběd mě nakopnul a tak jedu znatelně rychleji. Opět mám chut jet ve stupačkách a řadím i 3jku

13:45
Koleje v zarostlé trávě mě vyhazujou proti stromu, jedu přímo proti němu, raději padám.
Moje závodnické tempo jde opět do kopru a já jedu jak lemra. únava je znatelná a každý zvedání motorky jde hůř a hůř

14:40
Zaseknul jsem se v jílovém potůčku, špatně vybraná stopa mě stojí hodně sil.
Motorka nejde vytáhnout. Zadní kolo je po kyvku v bahně, noha mi jde z jílu těžko vytahovat a já přemýšlím co ted.
Převaluju motorku na bok a rozhoduju se jí 2 metry táhnout po boku na pevnější bahno.
Jde to těžce, při každém zatáhnutí motorky řvu do helmy jak na tréninku karate.
po půl hodině se mi daří motorku dostat na kola a přejet ten šmejdskej potok.

Funím ještě čtvrt hodiny.

15:30
Předjíždím hromady ciklistů v lese.
Všichni se vyhybají loužím takže přez cestu kličkujou jak pomatenci.
Já nemám sílu na vyhýbání, takže jdu do stupaček a peru to rovně kaluž nekaluž.

'https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/t31.0-8/10511663_10203557605453198_8600199382204889483_o.jpg'
'https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/t31.0-8/10557569_10203557605493199_9158898447547013413_o.jpg'

17:20 / 430km
Můj nájezd je marnej. Vyhodnocuju že trasu do časovího limitu tak fakt nezvládnu.
Moje myšlenky se ubírájí k prachsprostýmu vzdání závodu a dojetí po silnici.
Volám rumasovi že jsem totálně grogi a rozhodně nestíhám dojet.
Rumas mi říká pár motivujících slov a že prý mi drží s jirkofkou palce (tomu odešla motorka a bohužel nedojel do cíle).
Vyrážím tedy bez vody dál po trati, teď má být pár odpočinkovích míst a krásný výhledy

17:40
Panoramata jsou opravdu krásný, stavím na kopci kde svítí sluníčko a cvrdlikají ptáčci.
Asi 2 minuty se kochám perfektním výhledem, potom startuju motorku a jedu vstříc novým dobrodužství.

Z jízdy se stalo víc trápení než zábava, ruce dosloužili už před 2 hodinama.

Jízdu si už fakt neužívám, převážně jedu v terénu na jedničku a v sedě, výjmečně dávám dvojku.

19:20
Po hezkém výjezdu v lese se dostávám na hranu kopce a zastavuju před brutálnim sjezdem dolu.
Koukám na něj s vyvalenejma očima a říkám si jestli si kluci nespletli kategorii když to najížděli.
Todle mam **** sjet s 500 km v rukách ? brumlám si do helmy
Vypínám motor, řadím jedničku a se zaseklím zadním kolem jedu z kopce dolu jak hlemížd, jen místo slizu zanechávám za sebou vydřenou stopu od zadní gumy.

19:30
po pár km od opravdu hnusného sjezdu se dostávám na loku kde cesta vede do mírného křovíčka, brzdím u něj a vidím další sjezd,
tentokrát jen asi 4 metroví ale za to bahnití a strmí. Opět nadávám do helmy, opět řadím jedničku a pouštím se dolů.
Motorka mi hned na prvním metru padá, kopec je tak strmej že v uklouzaném blátě se mi nedaří motorku zvednout,
nechávám jí na boku a zbytek sjezdu jí táhnu po boku, lituju jí a nadávám si.

20:00
Dorazil jsem na beznínku, tankuju asi 20 litrů, při placení cítím jak smrdím 100 letým bahnem a je země cítít hnůj, lituju lidi zamnou.
dokupuju vodu a 2 big shocky. Jeden do sebe rvu pod tlakem druhej leju na camellbagu a zalívám ho neperlivou aquilou.

500km
Shocky mě nakopli, jedu znatelně rychleji a mam chuť dojet co nejdřív, z prostřed lesa se vyřítím u luxusně vypadajícího hotelu,
osazenstvo na zahrádce a číšník na mě koukají s otevřenou pusou, kotroluju trasu na navigaci a rychle mizím přez hoteloví trávník opět do lesa.

Míjím krásné výhledy a zdá se že jedu převážně po hřebenech

'https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/t31.0-8/10498415_10203558002623127_2270192653156537557_o.jpg'
'https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/t31.0-8/10557589_10203558002583126_6731161508947307784_o.jpg'

21:06 / 538km
Motám se úzkejma cestičkama v lese, odbočuju špatně a tak se otáčím v borůvčí, koukám na navigaci kudy kam.
Sundavám si brýle, co to dopr**le je ? navigace mrtvá a né a né naskočit. Veškeré baterie co jsem měl u sebe byli použity a já přesně vím co to znamená.
30km před cílem ... to je snad naschvál. Řvu na celej les naštváním a nemůžu věřit tomu že po 26 hodinách cestování a 530 najetech km závod nedokončím.
Volám "veselou" příhodu rumasovi.
Vracím se trapně na silnici a startuju navigaci v telefonu.
30 minut do cíle, během cesty ani nedutám, v hlavě se mi honí tolik myšlenek že se ani pořádně nesoustředím na jízdu,

21:50
Dorážím do cíle, venku stojí asi 10 závodníků a všichni mi tleskají a hvízdají na mě.
Připadám si jak hvězda, přichází ke mě rumas, podává mi ruku a s gratulací mi předává placku za 3 místo.
Já jí odmítám s tím že jsem nedojel celou tarasu. Prohazujem pár slov a na konec si placku beru.
Dojel jsem, bůh existuje.
Příjde za mnou pan domácí z penzionu a ptá se jestli si dám pivo ... AHA on je bůh....
Pořád sedím na motorce jak přibytej a klábosím s pár lidmi okolo mě. Na jeden hlt vypiju půlku piva a konečně slezu z motorky.

Sprcha další 2 piva, teplá večeře a postel.

Zaléhám ve čtvrt na jednu s bolavím tělem. Padám do komatu a probouzím se až v 9:10

Závod byl ohromně náročnej ale i fantastickej. Do dalšího ročníku musím pořádně potrénovat

Díky Rumasovi a Pardálovi za přípravu

'https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xfp1/t31.0-8/10362760_10203558278830032_2669968842756574697_o.jpg'