---

Já díky téhle podařené akci zjistil že jsem na podobné atrakce už příliš opotřebovaný.Nicméně mi aspoň zůstal dobrý pocit že jsem to údajně nejtěžší projel a bez padání.Díky tomu že trasa byla po deštích a oproti původnímu záměru se jelo i přes noc byla to makačka a v půl druhé ráno kdy jsem si z prudkého kopce přibrždoval předek a dostal jsem křeč že už jsem nedokázal povolit brzdu a lehnul jsem,došlo mi že prostě nemám na to abych to dojel.Radost neměli ani pavouci ukrytí ve ventilátoru protože běžel skoro pořád což je u alpa vzácné jako vidět chcát hada.Přesto jsem se snažil ještě pokračovat jednak proto že držák navigace to vzdal mnohem dříve a i proto že jsem čekal že se dožiju těch slibovaných šotolit a naberu zas sil.Dojel jsem ještě k dlouhému bahnitému výjezdu v kterém byla už jen hluboká drážka na projetí a pomalu a za přestávek kdy alp po zdechnutí šel nastartovat až po zchladnutí dorazil ke stojivšímu Hitchcokovi který prohlásil že už to mrdá.Přesto jsme ještě dorazili ke zbytku naši výpravy a ještě kousek pokračovali.Pak už padlo rozhodnutí využít jeho navigace a vrátit se na základnu.Pro obrýleného Hynka jízda v noci musela být taky peklo.Takže my jen 110km,krásných ale těžkých..Nikdy nezapomenu na pohled do hnisajících očí Hajnýho a hluboce se skláním nad tím co dokázal..

Pardále a Rumasi díky za organizaci včetně fajn ubytování..