---

Ahoj,
můsím vám napsat, jak jsem dal první offroad, který vlastně ani nebyl dobrovolný ;) Prostě objížděli jsme s kamarádem Tunisko, byli jsme na jihu v horách, objížděli 3 berberské vesnice (Douirat, Chenini a Guermessa), vše po asfaltu, snad kromě výjezdu k těm místům, no a pak jsme chtěli jet do pouště, do Ksar Ghilane (což je prý vesnička, vystrčené místo v poušti, kam ještě vede asfalt a odkud prý často vyrážejí různí offroadisti do pouště).
Podle mapy tam měl vést asfalt. Podle kamarádové tady. Jeli jsme Beni Kneddache a tam najednou konec asfaltu. Ale podle směrovky dobrý směr. Zeptali jsme se místního jestli je tam asfalt a že prý jo. Tak jsme ujeli asi 300 metrů po tvrdé zemi a jo, najednou asfalt. Pak se situace ještě opakovala, bez asfatlu - s asfaltem, až nakonec jsme jeli po cestě bez asfatlu, kdy asi po 5-10 km, pražícího slunce a stále se zhoršujícího povrchu mě začínaly napadat opravdu (h)různé myšlenky... že jsme zabloudili... jestli máme dostatek vody... atd. Pak jsme ale v té opuštěné krajině viděli další ceduli Ksar Ghilane, jeli jsme tedy dobře. Postupně začal přibývat navátý písek... začal léz do očí, vypláchl jsem si je vodou. Na silničních pneu se po těch šutrech nedalo dost dobře jet, tak jsem jel pomalu. Bylo to únavné a dlouho to trvalo.... bylo jasné že vracet se nemá cenu..... pak mi došly síly... zastavil jsem abych se najedl, napil a znovu si vypláchl oči. Pak jsme jeli od kopce ke kopci, ale cestu jsme vždy viděli kroutit se někam do nekonečna... kolem šlo pomalu stádo vebloudů..... už jsme to snad jeli druhou hodinu, nebo přes 2 hodiny, ale přišlo mi to že několik hodin.... člověka napadá, že to nikdy neskončí. Ne, kecám, člověk začíná být přesvědčen, že to nikdy neskončí. Nakonec jsme zahlídli v dálce auto, které jelo a nehopsalo! Bylo jasné že jede po asfaltu! Hurá, přežili jsme! :D Dali jsme se na jih, podle mapy měla být o "kousek" dál odbočka na Ksar Ghilane. Kamarádovi přede mnou od zadního kola odlétaval písek, i když na asfaltu nebyl vidět. Jednou byla asfaltka zasypaná skoro přes celou šířku cesty, za horizontem....

no nakonec jsme do Ksar Ghilane dojeli a já na tento můj první offroad na silničních pneu nikdy, ale opravdu NIKDY nezapomenu :)

Ponaučení je jasné, na takové úseky vhodnější pneu ;)

------------

Jinak kdyby to někoho zajímalo víc, tak jsme během výletu navštívili plno míst, jako např. koloseum ve městě El-Jem, pak přesun na jih, Matmata, krásné hory a silnice.... berberské vesnice Douirat, Chenini a Guermessa, spaní u palem (vždy jsme spali volně v přírodě), již zmíněná jízda do Ksar Ghilane údajně po asfaltu, která se změnila v asi 40-50 km offroad... , Douz, plamové háje, přejezd solného jezera, najednou krásné hory, Kairouan (prý 4.nejdůležitější muslimské město a nejdůležitější muslimské město severní Afriky), mešita, medina, typický muslimský městký dům,.... dále hory, hledání koupání (všechny koryta na jih byly vyshlé), neuvěřitelná silnice z Makthar do Siliana (o popis se nepokouším, to nejde...), Dougga, Carthage, Sicílie, krásná vyhlídka nad Palermem, bílá skála na jihu, krásná vyhlídka u města Enna, už s výhledem až na Etnu, Etna, Pompeje, Monte Casino, Vatikán, koloseum v Římě, San Marino... a pak hodně fajně zvolená cesta přes Alpy
prostě vše dohromady naprosto super, moc, moc zážitků *tup*

nějaké cifry:
cca 6300 km
2 týdny
5 zemí
3x trajekt
asi 10 vyplněných formulářů na hranicích
asi 1500 fotek
několik desítek minut natočeného videa
2 litry vypité slivovice
a ani jedna pokuta ;)

A taky to byla moje první cestovatelská zkušenost se Stromem 650, až teprve teď mohu něco více napsat k této motorce a taky ji porovnat s Hondou Deauville, co se týče cestování.

Závěrem musím poděkovat všem, co nám drželi palce, co mi před cestou poskytli potřebné info, co mi pomohli připravit motorku (můj servisák a tady Bartus s padáky a držáky kufrů, kamarád co mi vyřezal plech pod stojan, atd.), celý výlet se povedl, byla to prostě bomba, přijet na takovou řadu vyjímečných míst a projet se takovou krásnou krajinou *tup* *tup* *tup*